|
|
Vliv biotických interakcí na populační biologii Sanguisorba officinalis
Větvičková, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jičínská, Jana (oponent)
Rostliny během se svého života potkávají s mnoha typy interakcí na nejrůznějších trofických úrovních. Předkládaná práce se zabývá efektem infekce padlím Podosphaera ferruginea a žíru larvami modrásků očkovaného (Phengaris teleius) a bahenního (Phengaris nausithous) na životní cyklus a populační dynamiku krvavce totenu (Sanguisorba officinalis L.) a na identifikaci podmínek prostředí, které tyto interakce podmiňují. Většina sledovaných populací vykazovala klesající populační růstovou rychlost (λ<1), ukázalo se ale, že pro většinu populací je důležitější rozmnožování klonální než generativní, což je u krvavce poněkud nečekané. Výše zmiňované interakce působí na zejména na generativní rozmnožování rostliny, a zřejmě proto je jejich vliv na dynamiku populací malý, a to i při modelovaném maximálním efektu. Analýza podmínek prostředí ukázala, že padlí preferuje plochy s vyšším podílem kvetoucích rostlin, kde se může dobře šířit. Pro výskyt modrásků jsou důležitá dobře viditelná květenství vysoko nad okolní vegetací a přítomnost hostitelských mravenců, jejichž přítomnost byla silně závislá na lokalitě.
|
|
|
Šlechtitelský potenciál historických odrůd jádrovin
Reichlová, Petra
Moderní odrůdy jádrovin ztratily v průběhu šlechtění některé důležité vlastnosti, jako je například rezistence vůči patogenům či tolerance k horším klimatickým podmínkám. Proto se pozornost šlechtitelů obrací ke starým a lokálním odrůdám, které ztratily svůj tržní význam, ale mohou nabídnout širokou škálu vlastností využitelných při šlechtění nových odrůd. Šlechtitelské cíle u jabloní se zaměřují na vyhledání a získání donorů genů rezistence k Venturia inaequalis (původce strupovitosti jabloně), Podosphaera leucotricha (původce padlí jabloně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých) a Candidatus Phytoplasma mali (původce fytoplazmatické proliferace). Stejně i u hrušní je pozornost zaměřena na hledání vhodných dárců rezistence k Venturia pirina (původce strupovitosti hrušně), Gymnosporangium sabinae (původce rzivosti hrušně), Erwinia amylovora (původce spály jabloňovitých). Krajové odrůdy byly často pěstovány v drsných klimatických podmínkách. Za dobu pěstování došlo k jejich adaptaci na zhoršené podmínky prostředí. Adaptace na tyto podmínky, zejména pak odolnost vůči mrazu jsou jednou z vlastností využívaných při šlechtění.
|
|
|
Rezistentní odrůdy jabloní a jejich využití ve výsadbách
Kubaláková, Vendula
V letech 2013 a 2014 proběhlo na pokusné a demonstrační ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MZLU v Brně v areálu ŠZP Žabčice hodnocení souboru 20 vybraných genotypů jabloní vyšlechtěných ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích s.r.o. a kontrolní odrůdy 'Golden Delicious'. Hodnocena byla citlivost genotypů k houbovým chorobám -- strupovitosti (Venturia ineaqualis (Cke) Wint) a padlí (Podosphaera leucotricha (Ell. et Ev.) Salm.), kde hodnocení probíhalo podle 9 ti bodové klasifikační stupnice. Dále byly hodnoceny růstové a sklizňové znaky a proběhlo hodnocení organoleptické. Ke strupovitosti se ukázaly být nejnáchylnější genotypy HL 237 a HL 701 E. Naopak nejvíce odolný genotyp byl HL 1749. K padlí se jevily nejcitlivější genotypy HL 1167 a HL 1122. Nejodolnějšími genotypy byly HL 1651 a HL 1754. Hodnocení růstových znaků zahrnovalo délku a počet letorostů. U sklizňových znaků se hodnotila hmotnost a počet plodů a na jaře roku 2014 proběhlo i hodnocení generativní zóny - počtu květů. Následujícím hodnocením bylo hodnocení organoleptické.
|
|
|
Netradiční ovocné dřeviny a jejich ochrana
Bednářová, Jana
Na ŠZP Žabčice byl od dubna do října 2013 sledován u dřínu, jeřábu, kdouloně, mišpule, moruše, muchovníku, rakytníku a růže dužnoplodé výskyt poruch, poškození a chorob. Nejvýznamnější zjištěnou chorobou byla bakteriální spála kdouloně. Závažné bylo usychání rakytníků z multifaktoriálních příčin a výskyt padlí a hnědé listové skvrnitosti u muchovníku. Odrůdy druhu Amelanchier alnifolia byly více postiženy skvrnitostí listů, zatímco u odrůd A. lamarckii byl výrazně vyšší výskyt padlí. U jeřábu byla zaznamenána strupovitost a u několika stromů virová infekce. Minimální a nezávažné symptomy chorob se objevily u dřínu, moruše a růže. Žádné příznaky napadení patogeny nebyly pozorovány u mišpule, výrazně ale byla postižena chlorózou. Základem ochrany je správná agrotechnika a pravidelné odstraňování napadených a poškozených částí dřevin. Chemická ochrana je nutná u kdouloně a muchovníku.
|
|
| |
host ::
RSS.